Zakládáte firmu? Přinášíme porovnání akciovky a eseróčka

Přečtěte si aktuality o zakládání společností a články o Smart Companies

4. srpna 2014

V řadě věcí pro ně platí stejná pravidla, v řadě zase jiná. Řeč je o akciových společnostech a společnostech s ručením omezeným. Čtěte naše porovnání.

Plánujete založit firmu a nevíte, jakou právní formu podnikání máte zvolit? Přinášíme souhrn charakteristik a rozdílů mezi společnostmi s ručením omezeným a akciovými společnostmi, a to jak z pohledu založení firmy, tak z pohledu daňových konsekvencí.

Eseróčka lze založit už za korunu

Zatímco “eseróčka” se hodí pro všechny druhy podnikání a jak pro malé, tak i velké podnikatele, akciovky se využívají hlavně pro podnikání většího rozsahu. Založení společnosti s ručením omezeným předně vyjde na méně prostředků. Od roku 2014 postačuje základní kapitál ve výši jedné koruny a eseróčko tak lze založit, včetně soudních poplatků a poplatků u notáře, za zhruba 15 000 Kč. U společností s ručením omezeným jsou rovněž poměrné nízké náklady na nutné procedurální výdaje spojené s vedením společnosti. Společnost vede jeden nebo více jednatelů a firma nemusí zřizovat kontrolní orgány, například dozorčí radu. Tato forma je tedy vhodnější pro menší podnikatele, kteří mají vlastní finanční zdroje a nechtějí dále podnikat jako OSVČ. S.r.o. je i z daňového hlediska mnohem méně komplikovaná. Jde proto o nejčastější formu právnické osoby pro podnikání, zejména při podnikání menšího a středního rozsahu, komentovala Lenka Vodná, mluvčí Hospodářské komory ČR (HK ČR).

Na řízení akciovky už nejsou třeba 4 lidé

Založení akciové společnosti je na druhou stranu nákladnější. Základní kapitál musí činit alespoň 2 miliony korun nebo 80 000 eur. Před změnami, které vstoupily v platnost s rokem 2014, musela mít každá akciová společnost představenstvo a dozorčí radu. To znamenalo, že tyto orgány musely obsadit minimálně 4 fyzické osoby. Oproti společnosti s ručením omezeným, které musí mít minimálně jednoho jednatele, šlo o jasnou nevýhodu, uvedl serveru Podnikatel.cz Vilém Dostál, Team Leader oddělení zakládání a správy společností SMART Office & Companies.

Zákon o obchodních korporacích však tuto podmínku změnil. Akciová společnost nyní může být řízena buď dualisticky, nebo monisticky. Monistický systém se podstatně více podobá vedení s.r.o., kdy je společnost vedena správní radou a statutárním orgánem je statutární ředitel, který může být zároveň předsedou správní rady. Společnost pak v podstatě vede jen jedna osoba. U této formy řízení není nutné zřizovat dozorčí radu. Dualistický systém naopak povinně vyžaduje zřízení představenstva i dozorčí rady. Celkové náklady na nutné procedurální výdaje jsou vyšší. Akciová společnost musí zároveň zřídit webové stránky, na kterých bude povinně zveřejňovat zákonem stanovené skutečnosti. Náklady na vytvoření takových stránek je také nutné brát v úvahu, doplnila Lenka Vodná z HK ČR.

Zároveň zvláště v případě dualistického systému (představenstvo a dozorčí rada) je jednání orgánů společnosti i časově náročné. Tato forma se proto hodí hlavně pro podnikatele, kteří mají jasný business plán a chtějí rychle expandovat úpisem vlastních akcií společnosti. Při podnikání většího rozsahu s potřebou vyššího kapitálu je i přes komplikovanější právní úpravu a nároky na počáteční zakládající kapitál nejvýhodnější využit právě a. s. Tato forma podnikání se vyplatí z hlediska snadnějšího přístupu ke kapitálu, omezeného ručení nebo snadné převoditelnosti akcií. Akciová společnost je využívána především pro větší podnikatele, kteří více dbají o to, aby působili seriózněji. Při volně, kterou právní formu zvolit, pak může v neposlední řadě hrát roli i časový test při prodeji akcií nebo obchodního podílu a následné zdanění tohoto příjmu, dodal Vilém Dostál

Daňové konsekvence akciovek a eseróček

Co se týče daňových aspektů podnikání skrze akciovky a eseróčka, najdou se zde jak shody, tak rozdíly. U obou forem platí, že podíl na zisku plynoucí společníkovi/akcionáři se daní srážkovou daní 15 % (v rámci tuzemska) a společník i akcionář obdrží čistý příjem nepodléhající zákonnému pojistnému. Tento čistý příjem se neuvádí do obecného základu daně, u fyzických osob není vůbec zobrazen v daňovém přiznání (jak vyplývá z 23 odst. 4 písm. a) zákona o daních z příjmů, dodala serveru Podnikatel.cz Jana Vítková, daňová poradkyně ze společnosti MIVO.

Rozdíl oproti tomu existuje při prodeji podílu ve společnosti či prodeji akcií fyzickými osobami. Příjem z prodeje podílu fyzické osoby v s.r.o. je dle § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů osvobozen od daně z příjmů, a to po pěti letech od nabytí. Toto osvobození se však nevztahuje na prodej akcií. Příjem fyzické osoby z prodeje akcií může být za určitých okolností taky osvobozen, ale řídíme se při tom ustanovením § 4 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů a § 10 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů, doplnila Vítková.

Pokud není prodej podílu nebo akcií od daně osvobozen a poplatník chce uplatnit nabývací cenu podílu/akcie jako daňový náklad, u s.r.o. platí, že vždy lze uplatnit nabývací cenu jen do výše příjmů z prodeje daného podílu. “Jinak řečeno, výsledkem transakce nikdy nemůže být daňová ztráta,” vysvětlila Vítková. Pokud ovšem poplatník nabývá a následně prodává akcie, řídí se buď ustanovením 24 odst. 2 písm. r) zákona o daních z příjmů(jde o účetní jednotku, která daňově uplatňuje hodnotu CP zachycenou v účetnictví) nebo 24 odst. 2 písm. w) zákona o daních z příjmů (ostatní případy, tj. neúčtující subjekty, které mohou uplatnit hodnotu nabývací ceny akcie jen do výše příjmů z prodeje).

Zpět

Máte zájem o naše služby? Chcete se na něco zeptat?

Napište nám
Zavřít
Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.