Zahraniční investoři to v ČR nemají snadné od začátku

22. června 2021

Nejen pro odbornou veřejnost není žádným tajemstvím, že založení společnosti v ČR je pro zahraniční investory za současných okolností poměrně komplikované a zdlouhavé, ať už českou firmu zakládají korporace či občané z EU, natožpak mimo EU.

Příčinou je mj. i současná legislativa zejm. v podobě nedávno novelizovaného AML zákona a dále také tzv. 5. AML směrnice, následkem které je otevření firemního bankovního účtu v českých bankách stále náročnější, obzvláště pokud zahraniční investor nemá povolení k pobytu v ČR, nebo v orgánech společnosti nefiguruje český občan, popř. osoba s pobytem v ČR, což by osvědčilo hospodářské zájmy a propojení s ČR. Přitom zřízení bankovního účtu, je pro založení korporace esenciální. Je však třeba objektivně přiznat, že s podobnými problémy se může potýkat i český podnikatel expandující do zahraničí.  

Pomineme-li možnost založení s.r.o. bez bankovního účtu (tedy se základním kapitálem do 20 000 Kč), což obvykle neumožňují pravidla corporate governance holdingu investora, některé elektronické hodnotící systémy mohou v budoucnu společnost s nízkým základním kapitálem klasifikovat jako rizikovější. Komplikace může také nízký základní kapitál – resp. výsledný pasivní kapitál způsobit i později, např. při přeměně, jinak způsobilých společností, neboť taková situace ovlivní nejen volbu data rozhodného dne, ale vyžádá i znalecké posouzení přípustnosti přeměny, tedy zda fúze nezpůsobí úpadek nástupnické společnosti.

Řada renomovaných i začínajících zahraničních investorů proto přistupuje ke zřízení firmy rovnou formou ready-made“, neboť v současné době pro zahraniční investory a joint venture projekty představuje de facto jediné rychlé řešení. Pochopitelně, i poradci poskytující ready-made firmy, obdobně jako bankovní instituce, důsledně vyžadují identifikaci osob a struktury i skutečných majitelů zúčastněných korporací a ověřují splnění podmínek dle zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, případně další náležitosti. Zahraniční investor ovšem v případě ready-made pořizuje firmu již existující, zapsanou v obchodním rejstříku, tedy se splaceným základním kapitálem, bezdlužnou, bez ekonomické historie, upravenou na míru, s komfortem v podobě zastoupení před správcem daně, živnostenským úřadem a rejstříkovým soudem. Navíc i vč. zápisu do evidence skutečných majitelů a s bankovním účtem. Po zápisu změn ve společnosti ve všech rejstřících a evidencích, bývá absolvován identifikační proces pro zprovoznění účtu znovu i v bance, ale činí tak již řádně existující firma, se zapsanými společníky či akcionáři i skutečnými majiteli a uzavřenými smlouvami na administraci. Zahraniční investor je tak ve výrazně lepší pozici a má i dostatek času k absolvování kontrolního procesu před svou bankou.

Před 20 ti lety byla ready-made společnost reakcí trhu na zkostnatělou legislativu a byrokracii, která založení a zprovoznění společnosti protahovala na týdny a nezřídka i měsíce. Dnes je výstupem této služby rychlé zajištění entity s transparentní a ověřitelnou historií vypořádání základního kapitálu, která obstojí jak před správcem daně i bankou a usnadní tak rozběhnutí podnikatelské činnosti.

Je obecně známo, že 1. června 2021 nabude účinnosti zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. Všechny obchodní společnosti tak budou muset splnit zákonnou povinnost a zapsat do příslušné evidence svého skutečného majitele. Skutečným majitelem bude přitom každá fyzická osoba, která je konečným příjemcem prospěchu nebo uplatňuje rozhodující vliv v dané společnosti. Otázky spojené s evidencí skutečných majitelů tak budou muset bez zbytečného odkladu řešit např. i ti, kdo nemají v dané společnosti právo na podíl na zisk a nemají ani hlasovací právo, ale mají právo na jiné vlastní zdroje společnosti (např. vrácení poskytnutého příplatku mimo základní kapitál), nebo mající např. tzv. tracking shares s právem na plnění pouze z určité divize, nebo mající i „jen“ právo veta. Na pozoru by se měli mít také tiší společníci a ti, kdo využívají pro držbu podílů a akcií různých komisionářských smluv či jiných nástrojů, neboť vymahatelnost jejich práv a nároků může být ohrožena.

Za nesplnění povinnosti zapsat skutečné majitele budou hrozit pokuty až do výše 500.000 Kč, ale hlavně, pokud daná společnost nebude mít zapsané skutečné majitele, práva a povinnosti z právního jednání zastírajícího osobu skutečného majitele, které vznikly v době, kdy není skutečný majitel zapsán v evidenci skutečných majitelů, nelze vymáhat a taková obchodní korporace nesmí nezapsanému skutečnému majiteli vyplatit podíl na prospěchu, ani právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem. Nezapsaný skutečný majitel např. nebude moci vykonávat hlasovací práva na valné hromadě jako jediný společník, a to ani nepřímo. Na dosavadní nesplnění povinnosti reagují také některé banky, které své klienty vyzývají k doložení údajů.

Jelikož podstatná část evidovaných informací bude veřejně dostupná prostřednictvím internetu, reakcí trhu v celé EU je pochopitelně rozvoj sofistikovaných řešení směřujících k transparentnosti před povinnými osobami (ve smyslu AML legislativy), ale i ochraně soukromí např. formou rozličných typů fondů vč. svěřenských, nebo struktur se zahraničním korporátním či trustovým prvkem i opčních vztahů. Nejen zahraničními investory je také poslední dobou hojně využíván model akciové společnosti s jedno či více člennou správní radou, který představuje zjednodušení organizace, ale i rychlejší řízení a úspory nákladů, které by jinak souvisely s odměňováním členů orgánů a zároveň v případě vícero akcionářů, nadále poskytuje určitou míru ochrany soukromí.

Ač legitimní, úsilí o transparentnost má bohužel za následek i citelné zvýšení administrativy, průtahy a potažmo i znesnadnění vstupu zahraničních investorů na český trh. Nálož administrativy, legislativních povinností i odpovědnosti se založením korporace je značná, a to nejen v případě účasti zahraničního kapitálu. Nelze nevnímat i sílící riziko rozvoje jakési šedé zóny, ve které pro účely ochrany soukromí, ale bohužel i z jiných důvodů, dochází k aplikaci vlastně celkem prostých řešení, založených např. na podmíněném vlastnictví, nebo principu časově omezené držby.
 

 

Zpět

Máte zájem o naše služby? Chcete se na něco zeptat?

Napište nám
Zavřít
Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.