Vydejte se na Maltu!

19. září 2009

Zejména v posledních měsících doléhají na Českou republiku dopady globální krize, která se z krize finanční změnila na krizi hospodářskou. Zajisté se v těchto podmínkách najde velmi mnoho podnikatelských subjektů, které řeší otázku jak ven z této krize , a přitom mají vytvořené zajímavé struktury jako nástroje daňového plánování. A přesto mají často blokované či nevýhodně zdaněné finanční prostředky alokované do struktury.

Jako jedno z možných řešení lze ke zvážení předložit možnost přesunutí podnikatelských aktivit (nebo jejich podstatné části) mimo území ČR. Ptáte se proč? Odpovědět lze v podstatě trojjediným způsobem:

  • Protože je to možné a není to nelegální
  • Protože mohu dosáhnout efektivních, zejména daňových úspor
  • Protože mi to pomůže v další expanzi mých podnikatelských aktivit

Pokud  jsou tyto důvody shledány relevantními, jako velice přitažlivou a z daňového pohledu výhodnou jurisdikcí se jeví Malta.

Hovoříme-li o tomto ostrovu ve Středozemním moři s bohatou historií, řešíme především otázku ekonomického přínosu; v této souvislosti máme na mysli především daňový efekt. A právě z tohoto pohledu je Malta jedním z nejvhodnějších řešení.

Z pohledu daně z příjmů právnických osob je Malta zajímavá zejména z dále uvedených důvodů:

  • Právnické osoby založené založené na Maltě jsou bez dalšího považovány za maltské daňové rezidenty a jako takové podléhají na Maltě zdanění všemi příjmy ze zdrojů na Maltě i v zahraničí (a to včetně tzv. příjmů z kapitálového majetku – např. příjmů z prodeje účastí neobchodních společnostech) – mají tedy status maltských daňových rezidentů.
  • Právnické osoby založené mimo Maltu jsou obecně považovány za daňové rezidenty jiných států než Malty s výjimkou případů, kdy na Maltě jsou uskutečňovány úkony, které představují tzv. skutečné vedení dané společnosti (např. jednání statutárních orgánů apod.). Nejsou –li tyto společnosti  maltskými daňovými rezidenty, podléhají na Maltě zdanění pouze svými příjmy z maltských zdrojů.
  • Malta jako členský stát Evropské unie aplikuje normy komunitárního práva – z daňového pohledu se jedná zejména o Směrnice 90/434/EEC, 90/435/EEC a 2003/49/EC, které harmonizují systém zdanění v rámci podnikatelských uskupení společností z jednotlivých členských států.
  • Malta je státem s poměrně rozvinutým systémem smluv o zamezení dvojího zdanění, který umožňuje obchodním partnerům z jednotlivých smluvních států dosáhnout často velmi zajímavých benefitů v daňové oblasti.
  • Ačkoli maltská sazba daně z příjmů dosazuje 35%, Malta je prakticky jedinou členskou zemí EU, která důsledně aplikuje tzv. imputační a refundační systém daně. Tento systém zjednodušeně znamená, že daň z příjmů uhrazená na úrovni společnosti, je v případě distribuce zisku společnosti započitatelná na úrovni společníků na jejich daňovou povinnost (rozebereme dále).
  • Malta podle svého, stále platného zákona, o daních z příjmů z roku 1949 neuplatňuje srážkovou daň na dividendy, úroky ani licenční poplatky vyplácené daňovým nerezidentům.
  • Maltské právo zná dva typy daňově zvýhodněných společností , tzv. International Trading Company (ITC) a International Holding Company (IHC), kterým poskytuje preferenční daňové zacházení.

Proč tedy na Maltu?

Malta jako člen EU v zásadě uplatňuje veškeré platné právní normy přijaté v rámci EU spolu s dvoustrannými smlouvami o zamezení dvojího zdanění. V tomto ohledu tedy v praxi neexistuje žádný významnější rozdíl mezi Maltou na jedné straně a jinými členskými zeměmi EU na straně druhé.

Co je ale podstatně významnější, je skutečnost, že v důsledku aplikace imputačního a refundačního systému dochází k poskytování daňových úlev i subjektům, které jsou rezidenty i jiných, než členských zemí EU nebo zemí, které nemají s Maltou uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Aplikace zmiňovaného systému funguje totiž jako jednostranné opatření Malty mající za cíl zvýšení daňové atraktivnosti Malty jako jurisdikce pro mezinárodní holdingy.
V důsledku daňové  imputace a refundace totiž dochází k tomu, že na straně společníků (fyzických i právnických osob) maltských IHC společností může dojít ke vrácení 5/7 - 6/7 (v některých případech dokonce 100%) daně zaplacené maltskou společností.

Tato možnost pak tedy dává šanci i strukturám, které v rámci mezinárodního daňového plánování vyžívají zejména offshore jurisdikcí, u nichž nelze počítat s benefity na základě smluv o zamezení dvojího zdanění (snad jen s výjimkou smlouvy mezi Kyperskou republikou a Seychelskou republikou).

Zdroj: Mgr. Michal Sailer, Apogeo

Zpět

Máte zájem o naše služby? Chcete se na něco zeptat?

Napište nám
Zavřít
Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.