Virtuální sídla v roce 2016

Přečtěte si aktuality o zakládání společností a články o Smart Companies

27. ledna 2016

Ačkoli právní úprava dává naprosto volnou ruku společnosti, kam umístí své sídlo, pokud s tím souhlasí vlastník dané nemovitosti, což platí i o registračních sídlech, v praxi se ukazuje, že to vlastně tak jedno zase není.

Jedna z mnoha činností finančních úřadů je i zjišťování, zda u společností sídlících na virtuálních sídlech jde o tzv. „skutečné sídlo“, na kterém je firma kontaktní. Tento požadavek vychází mmj. z ust. § 4 odst. z. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Plátce DPH sídlící na virtuálním sídle tedy může být finančním úřadem vyzýván, aby sdělil své skutečné sídlo a následně dojde k tomu, že podnikatel bude spadat do působnosti finančního úřadu příslušného dle sídla, které uvedl. Dlužno dodat, že žádné „fyzické stěhování“ ani změna sídla v obchodním rejstříku podnikateli nehrozí.

Jde jednoduše o to, že firma může být kontrolována finančním úřadem jiným, než pod který by spadala dle svého sídla. Je však čistě na podnikateli, zda využije podezřele levných či zjevně nedostatečných služeb, nebo naopak kvalitního dodavatele, který mu v rámci sídla zajistí i plnou kontatnost jeho společnosti a také a to je důležité, vhodné zasedací a např. i skladové prostory a podnikatel díky tomu dikci zákona splní, nebo zvolí cenově nejvýhodnější alternativu a vystaví se riziku. Je jednoduše velký rozdíl, je-li registrační sídlo poskytnuté seriózním poskytovatelem, nebo jde jen o adresu v obchodním rejstříku. Virtuální sídlo od kvalitního dodavatele totiž není „mrtvá schránka“, ale naopak představuje jakousi sdílenou kancelář, hospodárnou funkční adresu, na kterou lze doručovat poštu, která se k adresátovi vždy dostane, jakákoliv návštěva se kdykoliv v provozní době dozvoní, na sídle je vždy kontaktní recepce disponující kontakty na společnost a na adrese lze jak uskutečnit jednání, tak valnou hromadu, nebo provést kontrolu firmy úřadem, a to v důstojných a vhodně zařízených prostorách.

V takovém sídle se může navíc bez jakýchkoli potíží scházet vedení společnosti a konat rozhodovací činnost, pouze s nižšími náklady. O vše se navíc stará dodavatel služeb a podnikatel nemusí téměř nic řešit. Zejména mladí začínající podnikatelé většinou nemají jinou možnost - každý podnikatel totiž nevlastní a ani není povinen vlastnit nemovitost, kam by mohl sídlo umístit. Řada poctivých podnikatelů také ani reálně nepotřebuje žádné jiné sídlo, než registrační - lidé podnikají prostřednictvím internetu, obchodní rozhodnutí činí během jízdy ve vlaku, letadle či autě, prostřednictvím notebooku, smartphonu, v kavárně či tzv. „hubech“ nebo nepodnikají na jednom místě.

Není tedy problémem sídlit na virtuálním sídle, nýbrž využívat byť možná levné, ale zjevně nedostatečně kvalitní služby, které zjevně nemusí vyhovět dikci zákona. Také finanční a živnostenské úřady dnes již velmi dobře vědí, že v kvalitě virtuálních sídel je propastný rozdíl, a to je pro podnikatele v praxi nepochybně významné. Obecně proto není sporu o tom, že virtuální sídlo poskytnuté kvalitním dodavatelem spolu se službami zajišťujícími zákonné povinnosti, je plnohodnotnou, avšak hospodárnější a komfortnější alternativou k běžné kanceláři.

Zpět

Máte zájem o naše služby? Chcete se na něco zeptat?

Napište nám
Zavřít
Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.