Proč podnikat v zahraničí či offshore jurisdikcích

Přečtěte si aktuality o zakládání společností a články o Smart Companies

17. dubna 2015

Řada podnikatelů, ať už již úspěšných nebo teprve začínajících, podniká v zahraničí a důvodů které k tomu mají je rozhodně dost. Čeští podnikatelé dnes zdaleka nepodnikají jen v rámci ČR, ale své zákazníky mají často po celém světě.

Zejména mladí podnikatelé pak podnikají v zahraničí prostřednictvím internetu, kde distribuují různé zboží, zprostředkovávají internetové služby, prodávají webové aplikace, software, licence apod. Tam ale reálně nemohou podnikat např. prostřednictvím českého s.r.o., jelikož to je v zahraničí entita zcela neznámá a nepožívá důvěry tamní veřejnosti.

Čeští podnikatelé jsou proto nuceni používat jejich klientům známé právní formy. Jednoduše řečeno amerického nebo britského spotřebitele nijak nedonutíte, aby Vám za Vaše byť kvalitní zboží či služby, poslal peníze na účet společnosti „z bývalého sovětského svazu“. Některé specializované internetové služby navíc spolupracují pouze se společnostmi, které se řídí stejným či jim známým právním řádem jako ony samé a u některých velkých zahraničních korporací také spolupráci se společnostmi jako je české s.r.o. velmi přísně regulují jejich oddělení řízení rizik, což často velice ztěžuje či rovnou znemožní obchod samotný. V důsledku nedávných novel právních předpisů, došlo mmj. ke zrušení anonymních akcií a řada podnikatelů byla proto doslova nucena přikročit k anonymizaci svých akcií prostřednictvím zahraničních společností. Důvodem proč nebýt vidět však vůbec není to, že by daná osoba potřebovala ukrýt své nějak pochybně nabyté prostředky.

Podnikatele k tomu totiž vedou naopak naprosto legální, pochopitelné a oprávněné pohnutky. Pokud totiž podnikáte např. v oboru zdravotnictví, pohledávek, nebo jen dobře vyděláváte, je totiž anonymita možná jedinou zárukou Vašeho soukromí a bohužel často i Vaší osobní bezpečnosti. Z praxe známe řadu mediálně známých případů, kdy se úspěšný podnikatel stal terčem kriminálních živlů jen proto, že se o jeho úspěchu prostě ví. Došlo také k řadě případů, kdy se zcela po právu vymáhaný dlužník mstí, popř. vyhrožuje věřiteli, který dluh oprávněně vymáhá.

Některá zdravotnická zařízení zase potřebují svým klientům umožnit anonymní úhradu svých služeb - aniž by každý bankovní úředník viděl, že klient hradil specializovanou lékařskou péči – např. plastiku. Druhotným důvodem je také vstřícnost ze strany zahraničních úřadů a v řadě zemí také poněkud stabilnější právní prostředí. Vždyť v ČR jsou zákony měněny, rušeny, nebo schvalovány rovnou nové, v podstatě nepřetržitě. Daňové, poplatkové a administrativní zatížení podnikatelů v ČR je velmi vysoké, a to i přes různá tvrzení, že je srovnatelné s ostatními státy, proto je jedním z frekventovaných důvodů použití zahraniční (či offshore) firmy pro daňovou optimalizaci, jelikož většinou umožní velmi výhodné (či rovnou paušální či téměř nulové) zdanění oproti českému prostředí. Na využití legální struktury, která má reálné opodstatnění, pak není nic nezákonného a rozhodně nelze nikoho nutit, aby platil více daní, než je povinen ze zákona. Je ovšem potřeba vzít v úvahu, že pro český finanční úřad tedy dnes např. zjištění, že český občan např. podniká ve Velké Británii, nebo na Kypru a jakým způsobem své příjmy zdaňuje, není nijak problematické.

Pozornosti úřadů pak neujde zvlášť tehdy, když je firma na uváděné adrese nekontaktní, má založen v české bance bankovní účet, kde je občan ČR disponentem, nebo dokonce identifikovaným koncovým vlastníkem firmy, nemá webové stránky, telefonní čísla a zkrátka naplňuje všechny znaky prázdné schránky. Použití zahraniční či offshore firmy ale v současné době oceňují především začínající podnikatelé (tzv. startupy) a menší a střední podniky s vysokým růstovým či rozvojovým potenciálem, které získávají prostředky na svůj start či rozvoj z řad soukromých investorů, nebo z fondů rizikového kapitálu. Zahraniční společnosti totiž ještě stále umožňují mnohem kreativnější nastavení možností jejich řízení a správy spočívající např. v odlišné právní úpravě, než české.

V této souvislosti jak přijemce investice, tak i investor oceňují např. ustálené smluvní doložky, jako jsou tzv. „Lock-upy“, která omezují možnosti zakladatelů prodat své podíly bez souhlasu společníků, nebo tzv. „Anti-dilution“ - v podobě „full ratchet“ či „weighted average“, které upravují ředění akcií a podílů při zvýšení kapitálu vydáním nových akcií, nebo také „Reverse vesting“, který upravuje situace, kdy může dojít porušením povinností společníka až ke ztrátě podílu. Ruku v ruce s touto kreativitou však jdou také vysoké nároky na úpravu vnitřních poměrů společností a tedy vyšší rizika. Je tedy nesporné, že podnikatelé mají řadu naprosto relevantních a zákonných důvodů pro použití zahraniční (či offshore firmy). Těm, kdo o pořízení zahraniční firmy uvažují je však třeba přinejmenším doporučit využití služeb odborných poradenských společností s daňovými poradci s mezinárodními zkušenostmi. Většina firem, které se v ČR zakládáním zahraničních společností zabývají, totiž tento poradenský mandát vůbec nemá a jedná se jen o „prodavače“. Jaká rizika pro klienta z toho vyplývají je celkem jasné.

Zpět

Máte zájem o naše služby? Chcete se na něco zeptat?

Napište nám
Zavřít
Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.