Pochopitelná panamská logika

6. června 2016

Podnikání v zahraničí není zločin. Mnozí mu dávají přednost i díky přívětivějšímu podnikatelskému prostředí

ÚHEL POHLEDU Vminulých dnech a týdnech asi jen málokdo nezaznamenal kauzu Panama Papers, ale jaké bude mít reálné důsledky? Co vede podnikatele k tomu, aby měli firmy v offshorových lokalitách? Bude někdo potrestán a je k tomu vůbec důvod a důkazy? Kauza je nepochybně výjimečná svým rozsahem, nejde totiž o ztrátu jednoho šanonu, nýbrž o nikoli náhodný únik celé databáze, navíc včetně aktuálních informací. Ostatně nejen politické důsledky kauzy hovoří za vše. Někteří i veřejně činní jedinci prožili a možná ještě prožijí horké chvilky. Otázkou však je, k čemu vlastně tyto informace mohou být použitelné a zda kauza ovlivní i politicky neexponované osoby. Z vlastnictví či podnikání prostřednictvím zahraniční společnosti totiž nelze automaticky dovozovat nic nelegálního. Tradičními daňovými ráji jsou ostatně do určité míry například i americký New York, Delaware nebo Velká Británie. Ochrana nejen před šikanou Podnikatelům se nelze divit, že zakládají firmy v zahraničí, včetně Panamy, neboť k tomu mají řadu logických důvodů. Čeští podnikatelé dnes běžně podnikají nejen v Česku, ale své zákazníky mají často po celém světě a v zahraničí často využívají nejen vstřícnějšího přístupu ze strany úřadů, ale i výhod stabilnějšího právního prostředí a z toho vyplývající vyšší míru ochrany investic. Vždyť například v České republice jsou zákony měněny, rušeny nebo schvalovány rovnou nové v podstatě nepřetržitě a například zákon o dani z příjmů byl novelizován již 140krát, nemluvě o novinkách, jako je kontrolní hlášení nebo připravovaná elektronická evidence tržeb. V Česku za stávajícího stavu také zpravidla tvrdě narážejí na státní aparát bohužel i mladé začínající firmy s reálným nápadem, s podporou investorů, s chutí pracovat a také zaměstnávat. Takovým totiž prakticky téměř není umožněno vstoupit na trh kvůli problémům s registrací k DPH, která nyní běžně trvá i půl roku a to si běžný podnikatel prostě nemůže dovolit, byť jde o zcela pochopitelnou aktivitu státu vůči karuselovým podvodům. Problémy s byrokracií a orientací v novelách právních předpisů mají ale i podnikatelé s historií. Řada podnikatelů také potřebuje chránit své soukromí a majetek a to jim zahraniční společnosti snadno umožní. Mají k tomu v drtivé většině naprosto legální a pochopitelné důvody. Z praxe známe řadu mediálně známých případů, kdy se úspěšný podnikatel stal například terčem kriminálních živlů nebo obětí příliš tvrdého "konkurenčního boje" jen proto, že se o jeho úspěchu či vlastnictví firmy prostě vědělo. Zahraniční společnost je také velmi účinným nástrojem umožňujícím ochranu proti šikanózním insolvenčním návrhům, které ČR nedokázala dosud efektivně vyřešit. Přitom jde o podlou praktiku, která dokáže poctivého a úspěšného podnikatele odstranit z výběrového řízení či veřejné zakázky nebo ho také během měsíce zruinovat. Je tedy řada logických důvodů, proč podnikatelé používají zahraniční (či offshorové) firmy a platí daně tam, kde je vše snazší. Riskují sice, že se na ně bude veřejnost při úniku informací dívat skrz prsty, ale za lepší podmínky k podnikání jim to stojí. Nepoužitelné informace Pochopitelně zneužít lze vše a je jedno, jestli jde o tuzemské s. r. o., nebo panamskou společnost. Pokud někdo porušil zákon, měl by za to po právu pykat, jenže nešťastný způsob, jakým informace v rámci kauzy Panama Papers vyplavaly na povrch, s největší pravděpodobností způsobí, že právě tyto informace budou nepoužitelné k tomu, aby na základě nich byl kdokoli trestán, protože by šlo o protiprávním způsobem získaný důkaz. Pokud by tedy měl být kdokoli usvědčen z nějakého protiprávního jednání, musely by úřady tyto informace uniklé v rámci Panama Papers napřed pojmout jen jako "podnět" a relevantní a použitelné informace si vyžádat v rámci mezinárodní právní pomoci z Panamy. I Česko má s Panamou smlouvy o výměně informací uzavřené, avšak až od roku 2014 a výměna informací platí až od doby, kdy smlouva vstoupí v platnost. Co tedy bylo před rokem 2014, se zjistí jen těžko, natožpak jakkoli "použitelně". Panama ovšem nepatří mezi zvlášť ochotně spolupracující země, ba spíše naopak. Lze však předpokládat, že by se ve valné většině zjistilo, že se žádný trestný čin nestal, jelikož panamské společnosti nejsou nejvhodnější k jakkoli nelegálním účelům, mimo jiné i z důvodu mezinárodních dohod, jichž jsou si vlastníci společností vědomi. Zneužití výhod zahraniční společnosti však nelze vyloučit. Kdyby panamské úřady součinnost poskytly, spáchání trestného činu je nicméně třeba prokázat a to je v těchto případech opravdu velice náročné. Jedním z důvodů může být také skutečnost, že i prokázání samotného vlastnictví společnosti je velmi komplikované, resp. zpochybnitelné. K exemplárnímu potrestání případných provinilců tedy dojít reálně může, nicméně vývoj jako takový nelze zcela předjímat. Okolnosti tomu ale zatím příliš nenasvědčují. Očekávaným důsledkem kauzy do budoucna spíše bude zvýšený tlak na zlepšení transparentnosti v řadě jurisdikcí, tedy uzavírání dohod o výměně informací i zamezení dvojímu zdanění, což naopak mezinárodnímu obchodu a podnikání v zahraničí pomůže. Legální podnikání prostřednictvím zahraničních společností bude dále rozvíjeno, kdežto ti, kdo provozují nelegální společnosti, mohou očekávat komplikace. Autor: Michael Dobrovolný, Manager SMART Office & Companies

Zpět

Máte zájem o naše služby? Chcete se na něco zeptat?

Napište nám
Zavřít
Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.