Mezi hlavní důvody obliby těchto tzv. anonymních akcií patří zejména snadná převoditelnost, nízké administrativní a finanční náklady a v neposlední řadě také možnost částečně skrýt skutečné vlastníky. Na anonymní akcie na doručitele je ale celosvětově pohlíženo jako na nástroj legalizace výnosů z trestné činnosti a proto jsou ve většině států zakázány; výjimku tvoří pouze 3 státy (Marshallovy ostrovy, Nauru a právě Česká republika).
Tento negativní aspekt přiměl Českou republiku ke změně legislativy týkající se tohoto typu cenných papírů – v lednu 2012 se Parlament ČR usnesl na finálním znění Zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon č. 90/2012 Sb.). Ten ponechává stejné formy akcie jako doposud (zjednodušeně akcie ve formě cenného papíru na řad – tedy akcie na jméno a dále akcie ve formě cenného papíru na doručitele – tedy akcie na majitele), avšak určuje, že akcie na majitele může společnost vydat pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír.
Tím doposud negativně vnímané aspekty akcií na majitele (anonymních akcií) zanikají a lze tedy očekávat, že majitelé společností, kteří z jakéhokoliv důvodu vyžadují svou anonymitu, budou vyhledávat jiné cesty, jak tohoto stavu dosáhnout, a to zejména vybudováním firemních struktur se zahraničním prvkem.
Autor: Jana Babůrková, Business Manager SMART Office & Companies, E/baburkova@smartcompanies.cz Google