Ačkoli se v České republice často a květnatě hovoří o podpoře podnikání, množí se jak poptávky po vyřízení likvidace firem, tak i po založení firmy v zahraničí. Důvody mohou být různé, poslední dobou je však stále častěji uváděným společným jmenovatelem přístup státní správy a reálně vysoká byrokratická zátěž. Zdaleka nejde jen o kontrolní hlášení nebo připravovanou elektronickou evidenci tržeb.
Typickým příkladem firmy, která zpravidla tvrdě narazí na státní aparát, je bohužel i takzvaný startup. Tedy mladá začínající firma s reálným nápadem, s podporou investorů, s chutí pracovat a také zaměstnávat. Problémy mají ale i podnikatelé s historií v jiné firmě, kteří pořídili novou, aby poctivě podnikali třeba v dalším oboru. Požadavky odtržené od reality Finanční úřady totiž při registraci k DPH začaly zkoumat pod drobnohledem všechny firmy bez historie, přičemž mnoho z nich v současné době tento registrační proces označuje jako martyrium. Požadavky kladené správcem daně jsou bohužel často zcela odtržené od reality a jejich splnění mimo reálné či odborné možnosti podnikatele. Děje se to ve snaze eliminovat v zárodku takzvané karuselové podvody s daní z přidané hodnoty, což je neoddiskutovatelně potřebné opatření. Bohužel praktická aplikace původně dobrého úmyslu ze strany některých úředníků často probíhá poněkud alibisticky, s cílem registraci maximálně ztížit, aby bylo prokazatelně osvědčeno, že byl subjekt "dostatečně prověřen".
Jindy registrace trvá tak dlouho, že si to mladý podnikatel jednoduše nemůže z ekonomických důvodů dovolit a proces vzdá. Na tato jinak pochopitelná opatření tedy bohužel opět doplácejí především poctiví začínající podnikatelé, kterým je v důsledku jejich aplikace často prakticky zcela znemožněn vstup na trh a tedy i smysluplné podnikání. Jejich firmy bez registrace k DPH jsou totiž na trhu vůči firmám-plátcům nekonkurenceschopné. Proto řada z nich raději vstoupí na některý ze zahraničních trhů a platí daně tam, kde je vše mnohem snazší. Riziko "spících" společností Také některé pojišťovny pohledávek zaznamenaly zvýšené riziko druhotné platební neschopnosti v důsledku problémů s vratkami DPH, a to překvapivě i u podnikatelů, kteří jsou na trhu již léta. Zbývá jen dodat, že nepoctivci si s těmito opatřeními bohužel stále dovedou poradit. I proto se na trhu objevuje čím dál tím větší množství poptávek po likvidaci společnosti, ačkoli neklesá samotný prodej tzv. ready-made, česky předzaložených firem, které především usnadňují a zrychlují start nového podnikání.
Český obchodní rejstřík je přesto z řady důvodů zaneřáděn nečinnými, nekontaktními či jednoduše nepotřebnými entitami a současný vývoj tomuto stavu jistě neprospívá. Přitom zbavit se firmy zdaleka není tak jednoduché, jako ji pořídit. Vlastnění takové "spící" společnosti" či působení v ní může být navíc reálným rizikem jak pro společníky, členy statutárních orgánů, tak i pro jejich dědice. Ať už z toho důvodu, že se mohou stát terčem útoku nekalého živlu, který jejich jménem "podniká" a např. odebírá zboží, nebo proto, že se o tyto firmy, v této souvislosti poněkud paradoxně, zajímají také finanční úřady a rejstříkové soudy. Ty je z rozličných důvodů mohou pokutovat nebo je i tzv. "poslat do likvidace". Likvidátorem pak bývá soudem ustanoven často společník či jednatel, který nereaguje či nekoná, a to je velmi nepříjemné – mimo jiné proto, že se funkce a odpovědnosti jen tak lehce nezbaví. I tzv. spící firma totiž musí plnit své povinnosti vůči finančnímu, živnostenskému i statistickému úřadu, obchodnímu rejstříku a řadě dalších institucí.
Řízené a chtěné zrušení společnosti s likvidací je však poctivý a zákonný způsob jak vyřešit existenci nepotřebné společnosti. Tento proces je nicméně podstatně delší a komplikovanější než založení firmy. Útěk za lepšími podmínkami Ne každou společnost je také možné zlikvidovat. Zejména ty zadlužené nebo jinak problémové firmy likvidovat často vůbec nelze, v takových případech je pak třeba využít specializovaných služeb. Podnikatel se tak může od myšlenky na poctivé podnikání paradoxně snadno dostat mezi pomyslné "mlýnské kameny" úřadů.
I přes značný posun k lepšímu v oblasti podpory podnikání, který nastal zejména v důsledku novel soukromoprávních předpisů, může mít řada poctivých českých podnikatelů zcela oprávněný a relevantní důvod se zamýšlet, v jaké zemi a jak bude podnikat. Riskují tím, pravda, že se na ně bude veřejnost při příštím úniku informací ve stylu "Panama Papers" chvíli dívat skrz prsty. Za lepší podmínky k podnikání – tedy tomu poctivému – jim to ale stojí. Registrace někdy trvá tak dlouho, že si to mladý podnikatel jednoduše nemůže z ekonomických důvodů dovolit a proces vzdá. Podnikatel se může od myšlenky na poctivé podnikání paradoxně snadno dostat mezi pomyslné "mlýnské kameny" úřadů.
Zdroj: Dotyk, rubrika Hydepark