Daňové ráje a pekla v Česku. Žebříček finančních úřadů.

Přečtěte si aktuality o zakládání společností a články o Smart Companies

13. března 2013

V některých městech hrozí kontrola každých deset let, jinde se jí vůbec nedožijete. Firmy a fyzické osoby podávající daňové přiznání v Mnichově Hradišti kontroluje tamní finanční úřad v průměru každých devět let. Zato k poplatníkovi se sídlem v Praze 2 zavítá kontrola v průměru jednou za 191 let.

Vyplývá to z nejnovějšího přehledu, který na základě údajů ministerstva financí zpracovala společnost e-office Czech Republic. Zahrnuty jsou údaje z let 2005-2012, takže přehled zachycuje i dlouhodobější trendy a není tolik ovlivněn výjimkami v jednotlivých letech.

Údaje opět potvrzují, že podnikatelé ve větších městech se za svůj život setkají s kontrolory finančního úřadu obvykle mnohem méně (někteří ani jednou za život) než v menších městech. Zdaleka to ale neplatí automaticky - například ve Zlíně jsou kontroly mnohem častější než například v Novém Bydžově. Také v Brně či Plzni je kontrola pravděpodobnější než u firmy se sídlem ve Frýdlantě či Přelouči.

Čísla v tabulkách udávají takzvanou periodu kontrol - tedy za jak dlouho se v průměru opakuje kontrola u stejného poplatníka (v Praze 2 je to jednou za 191 let, v Mnichově Hradišti jednou za devět let). Firma zpracovala také samostatný žebříček podle kontrol jen v roce 2012. Pokud by kontroly zůstaly stejně časté jako vloni, tedy bez zohlednění dlouhodobějších trendů, čekala by firmy spadající pod Finanční úřad pro Prahu 2 kontrola pouze jednou za 320 let. Naopak v Mnichově Hradišti a Konici každých deset let.

Kompletní verze dlouhodobého i loňského žebříčku, které budou během pondělí dostupné na webu společnosti e-office Czech Republic, obsahují vedle počtu provedených kontrol také údaje o počtu pracovníků jednotlivých finančních úřadů či množství registrovaných fyzických a právnických osob.

Výsledek pak není jen čistě matematickým průměrem získaných dat, ale zohledňuje také obvykle delší dobu trvání daňové kontroly u právnických osob, stejně jako údaje o velikosti podnikajících subjektů ve větších městech. Pravděpodobnost kontrol klesá „V loňském roce sice vzrostl počet pracovníků kontrolních oddělení finančních úřadů o 2,3 procenta, ale počet kontrol klesl o 10,7 procenta a průměrná délka periody kontrol tak vzrostla o 4,6 procenta," říká Michal Zuza, jednatel společnosti e-office Czech Republic.

K největšímu meziročnímu posunu směrem k častějším kontrolám došlo podle analýzy u finančního úřadu Frýdlant nad Ostravicí - zatímco podle dat za rok 2011 tam vycházela v průměru jedna kontrola za 142 let, podle loňských dat už jednou za 62 let. Výrazný meziroční posun v tomto směru zaznamenal i Dvůr Králové nad Labem (o 45 procent) a Moravský Krumlov (o 44 procent).

Naopak nejvýraznější meziroční posun směrem k méně častým kontrolám zaznamenal Finanční úřad v Kraslicích (předloni hrozila kontrola v průměru jednou za 70 let, vloni jednou za 180 let), Tišňově (o 128 procent) a Náměšti nad Oslavou (o 121 procent). Pokud jde o tři největší města, při srovnání dat za předloňský a loňský rok se periodicita kontrol zkrátila pouze v Ostravě (v průměru o 13 procent), mírně se prodloužila v Praze (o čtyři procenta) i Brně (o 4,4 procenta). Zaměříme-li se jen na hlavní město, tak se periodicita kontrol prodloužila hlavně v Praze 5 (o 35 procent) a Praze 2 (o 19 procent), zkrátila se v Praze 4 (o 21 procent) a Praze 3 (o 19 procent).

Kdy hrozí kontrola

Reálná pravděpodobnost kontroly ale samozřejmě není dána jen statistickým průměrem. Na část firem se zaměřují speciální kontroly - jde zejména o subjekty s vysokým obratem, subjekty působící ve specifických, často problematických oborech, subjekty, jejichž kontrola je extrémně časově a odborně náročná, a subjekty zapojené do významných řetězců (ekonomicky a personálně propojené).

Zvýšenou pozornost věnovali kontroloři v posledních letech i podnikům čerpajícím investiční pobídky. U ostatních právnických i fyzických osob je podle vyjádření pracovníků finančních úřadů podezřelá zejména dlouhodobě vykazovaná ztráta, nadměrné odpočty DPH nebo značné a nedostatečně vysvětlené výkyvy v hospodářských výsledcích. Kontrola je pravděpodobnější také u podnikatelů, kde finanční úřad už v minulosti objevil nedostatky. Důvodem zvýšené pozornosti bývá také hodnověrný podnět zvenčí, typicky tedy "udání" od konkurenta.

Pravděpodobnost kontroly je naopak nižší, pokud podnikatel vykazuje hospodářské výsledky srovnatelné s průměrem v daném oboru a podává přiznání včas a bez nedostatků. Zájem o přesun sídla roste Společnost e-office Czech Republic se mimo jiné zabývá pronájmem takzvaných virtuálních kanceláří, umožňujících firmám snadno získat sídlo v Praze nebo jiném velkém městě. Právě tyto služby prožívají v posledních letech velký nárůst poptávky, což potvrzují i konkurenční poskytovatelé jako například Office House, SMART Office & Companies nebo Chamr & Partners.

Ve "virtuálních kancelářích" sídlí na stejné adrese až stovky různých firem. Ty se dělí o jednu či více sekretářek, které mimo jiné přeposílají došlou poštu nebo přepojují hovory na "skutečné" sídlo firmy. Měsíční pronájem činí několik set korun, v centru Prahy jde už o tisíce. Únik před úřady však není jediným důvodem formálních změn sídla.

Tím druhým je získání lukrativních adres, často v centru Prahy nebo krajských měst. Firma tím mnohdy chce působit seriózněji, než kdyby jako své sídlo uváděla neznámou obec. Dalším důvodem je finanční náročnost nebo faktická zbytečnost stálé "vlastní" kanceláře, firmy si ji mnohdy pronajímají jen pro konkrétní jednání. Berňáku utéci nemusíte Od poloviny roku 2009 mohou firmy měnit sídlo snadněji než dříve.

Novela občanského zákoníku totiž zmírnila povinnosti ohledně právnických osob. Nově mohou zapsat do obchodního rejstříku prakticky libovolné sídlo. Stačí splnit dvě základní podmínky: Sídlo nesmí být v bytě, pokud to "odporuje povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti". Firma také nesmí namítat, že její skutečné (faktické) sídlo je jinde, než sama uvádí v obchodním rejstříku. To v praxi znamená, že na adrese uváděné v rejstříku musí především přijímat dopisy (po zavedení povinných datových schránek to je ještě jednodušší než dříve).

Přesto i nadále platí, že finančnímu úřadu nelze tak snadno utéci. Daňový řád totiž státu dává silnou zbraň - možnost takzvané delegace místní příslušnosti. Jestliže třeba pražský finanční úřad usoudí, že podnikatel přesunul sídlo čistě účelově kvůli menší pravděpodobnosti kontrol, zatímco faktické sídlo nebo vedení firmy zůstalo v jiném regionu, může podnikatele "vrátit" zpátky do působnosti původního finančního úřadu.

Daňový řád takový návrat umožňuje, pokud je to podle úředníků účelné. "Pokud ale firma sídlí na adrese, kde je registrováno více firem, neznamená to automaticky, že jde jen o formální sídlo," řekl už dříve Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí.

Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/finance/podnikani/clanek.phtml?id=773476

 

Zpět

Máte zájem o naše služby? Chcete se na něco zeptat?

Napište nám
Zavřít
Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.