Na druhou stranu jsou zde definice, které říkají, že daň je povinný odvod, za který tomu kdo jej provedl, nenáleží žádné přímé či adekvátní plnění.
V dnešní době jsou podnikatelé čím dál tím více nuceni uvažovat o dani jako o nákladu, protože velcí hráči jsou daňově efektivní a mohou si i proto dovolit nižší ceny a tím uchopit trh se spotřebiteli, kteří se primárně právě cenou řídí. S českými daněmi a poplatky však mezinárodním společnostem, které si nastavují daňově maximálně efektivní struktury, vzdorovat téměř nelze. Kdo chce v tak silně konkurenčním prostředí uspět, nemá mnoho jiných možností než se bez výjimky zabývat všemi náklady.
Dnes už ale není mezinárodní daňové plánování zdaleka žádným luxusem určeným jen pro velké hráče na trhu - jako jsou Google nebo Starbucks, kteří mohou vynakládat miliony na tyto účely. Naopak, dnes už tento proces finančně zvládne i střední či menší podnikatel. Být daňově efektivní není žádnou ostudou, nýbrž právem. Často jde také o nutnou podmínku k přežití podniku na trhu v tvrdém konkurenčním prostředí. Otázka tedy není zda být daňově efektivní - přiznejme si, že tu si logicky pokládá každý.
Otázka zní „Jak být daňově efektivní?“ Odpověď může podniku zásadně pomoci a investice do této odpovědi je často překvapivě příznivá a rychle návratná. Moderním způsobem jak být daňově efektivní je optimalizace pomocí mezinárodní holdingové struktury, přičemž v posledních letech se jeví jako nejvýhodnější holdingy se zapojením Kypru či Malty, umožňující dosáhnout ve srovnání s naší zemí nižší efektivní daňové zátěže. Holding s mezinárodním prvkem totiž umožňuje kombinovat výhody skýtané různými jurisdikcemi.
Pryč je samozřejmě doba, kdy stačilo jen založit společnost. Daňová optimalizace dnes již nespočívá v založení jedné zahraniční společnosti v některém z „daňových rájů.“ Ani místní sazby daní z příjmů už nejsou zdaleka tak důležité, jako obsah a výklad mezinárodních dohod o zamezení dvojímu zdanění. Obecně lze říci, že dnes je daňově efektivní mezinárodní holdingová struktura obvykle představována dvěma a více zahraničními společnostmi, které jsou majetkově či smluvně propojeny. Pozitivní daňový efekt ale přichází pouze tehdy, když jsou tyto společnosti propojeny vhodně a transakce mezi nimi jsou prováděny legálními způsoby, transparentně, z racionálních a reálných důvodů.
Důležité je samozřejmě nezapomínat ani na právní a ekonomickou stabilitu dané jurisdikce a nutno je vždy a pokaždé posuzovat také povahu samotného podnikání, protože univerzální recept na daňovou optimalizaci neexistuje. Také vývoj státní regulace v oblasti mezinárodního daňového plánování je dynamický a zároveň na první pohled i poněkud schizofrenní. Na jedné straně je totiž úsilí států směřující k neustálému rozšiřování dohod o zamezení dvojímu zdanění a na druhé straně zde vznikají dohody o výměně informací daňových i bankovních (např. FATCA ke které nyní přistoupily i Spojené arabské emiráty, GATCA apod.) a iniciativy jako BEPS (Base Erosion and Profit Shifting), která proti nadnárodním společnostem snižujícím základ daně podniká řadu kroků.
Tématem k řešení bude nepochybně mmj. i oprávněnost výše tzv. transferových cen a transakce se spojenými osobami. Budou tedy zcela po právu podnikány kroky k tomu, aby se zamezilo zneužití práva. Veškerý vývoj tedy nasvědčuje tomu, že mezinárodní holdingové struktury budou nadále výhodným řešením, nejen tolerovaným ale i podporovaným, nicméně principy mezinárodních holdingových struktur jsou založeny na tom, že tok peněz je naprosto řádně a zcela v souladu se zákony zdaněn. Jen méně.
Zdroj: Michael Dobrovolný, Manager SMART Office&Companies